Aféra Benalla nekončí. Bývalý osobní bodyguard francouzského prezidenta Emmanuela Macrona byl vzat do vazby a z Elysejského paláce se poroučel i jedenatřicetiletý Macronův poradce pro komunikaci Ismaël Emelien, který kryl Benallovo protizákonné jednání. Spekuluje se již delší dobu také o tom, že Benalla nebyl jen Macronův osobní strážce, ale také milenec.
Alexandre Benalla patřil ještě v létě k osobám, které měly v prezidentském Elysejském paláci zcela výjimečné postavení. Byl jako Macronův stín, který se od něj nehnul na krok. To se sice od bodyguardů očekává, ale že by mívali klíče od prezidentovy soukromé rezidence a pravomoci, jako měl tento sedmadvacetiletý syn imigranta z Maroka, je rozhodně výjimečné. Stejně jako to, že jeho průšvihy, kterých nebylo málo, prezidentova kancelář zametala pod koberec.
Všechno to začalo 18. července, kdy francouzský deník Le Monde přišel s šokující informací – zveřejnil video, jak Alexandre Benalla, bezpečnostní poradce hlavy státu, na demonstraci 1. května s přilbou na hlavě a v přestrojení za policistu mlátí muže a ženu a koučuje u toho policisty, jako by byl jejich šéf. I když byl incident ihned podle protokolu nahlášen kanceláři prezidenta, tam se „ztratily“ záběry z kamer. Jenže někdo situaci natočil ještě mobilem a teprve po zveřejnění médii prezident Macron propustil Benallu z funkce. Ten byl obviněn z „násilí“, „uzurpace funkce“ a „neoprávněného používání zbraní kategorie B“. Od té doby prezidentův favorit, který dostal hned po nástupu k Macronovi k dispozici apartmán pro funkcionáře, oprávnění vstupovat do všech prostor Národního shromáždění, plat 10 000 eur měsíčně, služební vozidlo i mnohem vyšší pravomoci, než jeho funkci papírově příslušely, vrší jeden skandál za druhým.
Jelikož se množily spekulace, i vzhledem k Macronově manželství se svou o čtvrtstoletí starší učitelkou ze střední školy, jaký že vztah Macrona s Benallou vlastně pojí, prezident byl okolnostmi přinucen zaujmout stanovisko: „Alexandre nikdy neměl nukleární kódy,“ řekl novinářům a dodal: „Benalla nikdy nebyl mým milencem.“ Ovšem lyžovali spolu, jezdili na kole, chodili na tenis a nehnuli se od sebe na krok…
Následný vývoj událostí tyto domněnky příliš neoslabil, spíš naopak. V prosinci vyšlo najevo například to, že v prosinci vyrazil propuštěný Benalla do afrického Čadu jen krátce před tím, než na návštěvu zavítal Macron. A to za zcela neuvěřitelných okolností – přijel na diplomatický pas, ačkoli jej již dávno neměl mít. Vlastnil dokonce osm pasů – čtyři osobní a čtyři služební – a navštěvoval oligarchy i obchodníky se zbraněmi. Ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian státnímu zastupitelství předložil případ možného zneužití diplomatických pasů, jak mu ukládá zákon.
Teď v únoru celou záležitost projednával i francouzský senát, jehož vyšetřovací komise objevila zkoumala nesrovnalosti ve výpovědích zaměstnanců Elysejského paláce; poté byli tři zaměstnanci prezidentova úřadu obviněni ze „zamlčování zásadních informací“, a věc byla předána policejním vyšetřovacím složkám. Senátoři navíc prohlásili, že kvůli Benallově chování mohla být ohrožena nejen bezpečnost prezidenta Macrona, ale též národní zájmy. Za lhaní při výpovědi v parlamentu by Benallovi hrozilo až pět let vězení. Ve vazbě je v tuto chvíli Alexandre Benalla podle deníku Le Monde, který tohoto muže označil jako „jed“, kvůli nerespektování soudních nařízení z léta 2018.
Zlomí tato neuvěřitelná aféra vaz i stále méně populárnímu prezidentovi Macronovi, proti kterému se z různých důvodů konají prostesty v celé zemi, které vede takzvané Hnutí žlutých vest? O žlutých vestách vyjde velký článek i v březnové Šifře.
