Pravěké obrazce vyryté do kamenného pilíře v jednom z nejvíce fascinujících archeologických nalezišť na světě v Göbekli Tepe prozradily, že země byla někdy okolo roku 11 000 před naším letopočtem zasažena kometou. Vědci tvrdí, že asteroid způsobil klimatickou změnu, která změnila chod dějin a vedla k rozmachu zemědělství a ke vzniku prvních nám známým civilizací.

Göbekli Tepe je obrovský megalitický komplex, který leží nedaleko tureckého města Urfa poblíž hranice se Sýrií. Ačkoliv se první zprávy o nalezišti objevily už v 60. letech 20. století, odkryta byla zatím jen jeho malá část. Göbekli Tepe šokuje především, dalo by se říci, rozporem mezi jeho stářím a vyspělostí. Zatím byly odkryty kamenné kruhy tvořené tři až šest metrů velkými pilíři, jež byly vytesány z jediného kusu vápence. Stáří komplexu sahá minimálně do devátého tisíciletí před naším letopočtem. Není ale vůbec vyloučené, že by zde kamenné kruhy mohly stát ještě déle – v současnosti se mluví o tom, že jsou ještě o tisíc let starší.

Tak či onak je Göbekli Tepe považováno za nejstarší známou megalitickou stavbu vůbec, a často bývá dokonce dáváno do souvislosti s biblickou rajskou zahradou. Nejtěžší vápencový pilíř váží 50 tun a nikdo netuší, jak byli lidé v této době schopni něco takového postavit. Nutno podotknout, že podle oficiální verze historie lidé v tomto období žili ještě jako lovci a sběrači v jeskyních.

Není pochyb, že toto místo skrývá mnohá tajemství, a jedno z nich se asi před měsícem podařilo rozklíčovat expertům z Edinburské univerzity. Vědci analyzovali záhadné obrazce na kamenném sloupu, aby je porovnali s postavením hvězd, a zjistili, zda se mezi symboly a souhvězdími dá vypozorovat nějaká spojitost. Nakonec došli k závěru, že tomu tak skutečně je a že na pilíři je vytesaný záznam o reálné historické události, která pravděpodobně zásadním způsobem ovlivnila dějiny lidstva.

Jde o vyobrazení velké katastrofy, kdy zemi zasáhl velký asteroid. Podle vědců jde o důkaz potvrzující starou hypotézu, podle které za klimatické změny v období cca 11 000 před naším letopočtem mohl zásah komety nebo celého roje asteroidů. O příčině klimatické změny se vědci přou už celá desetiletí. Nedávno se dokonce objevily zprávy o tom, že teorie byla naopak vyvrácena díky novému datování meteoritických kráterů v Severní Americe, které po sobě měly asteroidy zanechat. Vědci z Edinburské univerzity objevem však tuto debatu opět otevřeli.

Zkoumali rytiny znázorňující zvířata na pilíři v Göbekli Tepe, který je známý jako Supí kámen, a zjistili, že zvířata znázorněná na kameni představují souhvězdí na noční obloze. Prostřednictvím počítačového softwaru pak členové výzkumného týmu dokázali vypočítat, v jakém období bylo z dané oblasti možné pozorovat daná souhvězdí, a dostali letopočet 10 950 let př. n. l., což je stejná doba, kdy na zemi propukla náhlá klimatická změna.

Nelze nechat bez povšimnutí, že o souvislosti mezi rytinami a souhvězdími v Göbekli Tepe jsme mohli slyšet už dříve. Nový objev v podstatě potvrdil myšlenky spisovatele a publicisty Graham Hancocka, který se touto tematikou zabýval ve své knize Boží mágové (Magicians of the Gods). Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby tento muž nebyl ve vědeckých kruzích považován za šarlatána, blouznivce a představitele pseudoarcheologie. Jinými slovy člověka, který si vymýšlí bláznivé teorie na základě pouhých domněnek a nedostatečných důkazů. Aby toho nebylo málo, zabývá se také změněnými stavy vědomí a často mluví o blahodárných účincích psychedelik. Pro akademické vědce a mainstreamové média prototyp pochybného teoretika, jehož myšlenky si nezaslouží ani přirozeně kritický přístup, ale okamžité zavrhnutí.

Jenže vědci míní, život mění. Od objevu uteklo pár měsíců a za tu dobu se o něm psalo po celém světě i v mainstreamových médiích, jako je například The Telegraph, Daily Mail nebo Forbes. „Je to velmi vzácné, že by moje práce byla zmíněna v takovém článku a dostala podporu od akademiků nebo mainstremových médií,“ napsal Hancock na Facebook v reakci na článek v Telegraphu. Očividně byl sám zaskočený. Pochopitelně se ozvali i mnozí kritici, kteří objev zpochybňují, ale už nejsou ve většině. Skoro to vypadá, že svět pomalu začíná opatrně avšak bez předsudků naslouchat alternativním výkladům historie.

Příběhu tajuplného Göbekli Tepe bylo věnováno i jedno z loňských čísel Šifry, které si můžete bez placení poštovného a balného objednat v našem eshopu. K dispozici je i digitální verze, platit můžete i kartou či mobilem.

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Lukáš Marek, časopis Šifra