Regionální pobočka americké televize NBC přinesla velmi inspirativní příběh ženy, která pomáhá bezdomovcům ve státě Oregon. Je tam totiž podle ní až 20 000 dětí bez střechy nad hlavou.

Julie Atkinsová založila místní neziskovku Forever Homes, Vehicle for Change, takovou tu, co opravdu pomáhá lidem, a (nejen) dětské bezdomovectví řeší tak, že buduje ze starých školních autobusů plně funkční příbytky na kolech.

„Pokaždé, když myslím na autobus, začnu se smát,“ říká zakladatelka Julie Atkinsová. „Začala jsem přemýšlet o cestách, kterými bych mohla dostat děti pod střechu, a upřímně, měla jsem sen i autobusu. Druhý den jsem se vzbudila a začala pátrat. Našla jsem něco, čemu se, jak jsem později zjistila, říká skoolie – příbytek vyrobený ze školního autobusu.“

Busy, které neziskovka renovuje, mají vlastní vodu, solární energii, kuchyni, ložnici i obývák. Stroje uzpůsobené na bydlení, které opravdu jezdí, vydrží dvacet až třicet let a v průměru jsou 12 let „v důchodu“.

Aby lidi takové bydlení získali, potřebují řidičský průkaz, práci a dítě. Samozřejmě vlastní. Parta kolem paní Atkinsové se soustředí na snahu o ubytování dětí a jejich rodin. Výhodou je především efektivnost takových příbytků. Předělat autobus v opravdu pěkné bydlení lze za nějakých 15 až 18 000 dolarů.

Navíc se takový příbytek dá pořídit za splátku ve výši cca 200 dolarů měsíčně, což se dá zvládnout. Až se projekt rozjede naplno – první děti se budou stěhovat o Vánocích –, dalším cílem paní Atkinsové je vyvézt busy na silnice a informovat o nich školy, církve a organizace pomáhající bezdomovcům.

Je dobré se inspirovat a popřemýšlet, kde budou bydlet Češi, až splaskne hypoteční bublina předražených bytů a oni nebudou moct splatit hypotéky. Školní autobusy jako v USA tady nejezdí, ale směr uvažování je to dobrý. Alternativa k drahým nemovitostem je potřeba jako sůl…

Pokud se Vám naše práce líbí, podpořte ji. Objednejte si předplatné tištěného měsíčníku Šifra, jeho digitální verzi nebo kombinaci obojího.

Můžete nás také podpořit dobrovolným příspěvkem.

Milan Vidlák, časopis Šifra